Těžko říct, zdali má česká společnost v současnosti větší sklony k extrémismu nebo jsou extrémistická hnutí díky facebooku mnohem více vidět a slyšet. Navíc podpora na sociálních sítích je tou nejvrtkavější podporou ze všech, protože interakce nejsou bezprostřední a lidi prostně lajknou sebehloupější příspěvek od nebetyčně rasistické a xenofobní organizaace jenom kvůli dočasnému sentimentu a pěkným barvičkám. Tak jako tak se podpora nenávist šířících skupin zdá býti přinejmenším alarmující. A nejsou to jenom čísla případných sympatizantů, co vyvolává starosti. Jde také rétoriku používanou v jejich propagandě. Ta je doslova smrtelně děsivá.
Protože prostě nejde jedním dechem obviňovat imigranty z dělání bordelu a násilnostem proti Evropanům a druhým vyhrožovat té části populace, která by tu uprchlíky uvítala, smrtí v koncentračním táboře. A to není nutné zmiňovat, že preferovanou taktikou na potlačení imigrace je násilí proti imigrantům. Protože imaginární násilí je nejlepší utopit ve Středozemním moři. Absurdita par excellence. Do roka se to musí objevit v Oxfordském výkladovém slovníku u hesla pokrytectví.
Pokrytectví: podporovat nenávist k imigrantům kvůli obavám z násilí a zároveň podněcovat násilí proti ostatním.
Ano, násilí se ukázalo jako nejlepší řešení všech problémů, které se ještě ani nestačily projevit a dost pravděpodobně se v jimi prognózované podobě nikdy ani neprojeví. Extrémně alarmující je ale v těchto chvílích ztráta ceny lidského života. A je úplně jedno, jestli jde o život Evropana nebo uprchlíka. Protože tady není potřeba aplikovat žádnou složitou matematiku. Na začátku totalitního režimu vždy stojí růst extrémistických nálad a pohrdání životy lidí, kteří ať už z jakéhokoliv důvodu nevyhovují ideologii. To vše v kontextu lidí pochodujících na Václaváku s šibenicí v ruce vytváří atmosféru dokonalého strachu. Zatemnění mysli, před očima černo a krizi vyřešit dávkou ze samopalu.
Jakou váhu při tom všem pak může mít argument, že jsou pro nás uprchlíci bezpečnostní riziko, když jsou mnohem nebezpečnější příznivci tuzemských extrémistických stran. Proč se obávat teoretické radikalizace imigrantů vyznávajících islám, když se mezitím fakticky radikalizovala část domácí populace. Takže uprchlíci nás sem jedou zabít a kdyby se jim to náhodou nepovedlo, zabijou nás naši neonáckové. O tom samém hovoří i incident u Tří ocásků. Za vyjádření solidarity s uprchlíky v rámci kampaně #přijímám jim banda vlastenců přišla dělat bordel do kavárny. Protože to jsou uprchlíci, kdo k nám jede dělat bordel. V tuto chvíli to už veškerá logika dávno vzdala a šla žít do lesa s liškama.
A kvůli tomu všemu co se děje se všichni připravujeme o něco velmi důležitého. Všechny tyhle vyhrocené nálady vedou k naprosté absenci celospolečenské diskuze, kterou očividně potřebujeme. Sentimentální nálady na obou stranách barikády naprosto odsunuly seriózní diskuzi na druhou kolej. Přitom pokud se část populace obává o svojí bezpečnost, tak je nutné je o jejich bezpečnosti ujistit. Ať nám to ohrožení přijde sebebanálnější. A nazývat je xenofoby, extrémisty a neonacisty nepomůže. Ano, část z nich do těchto kategorií naprosto seriózně spadá, ale stejně jako všichni muslimové nejsou teroristi, nejsou všichni odpůrci uprchlíků neonáckové. Jenomže tak dlouho někoho neonáckem nazýváš, až se z něj neonácek skutečně stane. Radikalizace muslimů funguje úplně stejně. Ale ačkoliv sentimentální nálady a neochota k diskuzi přítomny na obou stranách, tak stoupenci pouze jedné z nich obyčejně sklouzávají k násilí a výhružkám smrtí. Což zcela určitě o něčem svědčí…
Zdroje obrázků: Sharnoff’s Global Views – dostupné pod CC 2.0, Stephan Rebernik – dostupné pod CC 2.0
